Sluneční lázně, Luhačovice
Areál Slunečních lázní byl vytvořen v letech 1901 až 1910. Vše započalo Jurkovičovou přestavbou Jestřabského mlýna z počátku 18. století. Jeho základní zdivo architekt využil pro nově vznikající Vodoléčebný ústav. Postupně vznikaly další budovy, které se využívaly k vodoléčebným, slatinným a sirným léčebným procedurám déle, jak sto let. S postupem času jejich role přebíraly modernější lázeňské objekty, především sousedící Rehabilitační pavilón, dnes nazývaný Centrální lázně. V roce 2012 se areál zcela uzavřel, k letnímu slunění sloužila pouze část Říčních a slunečních lázní.
V letech 2021 až 2024 proběhla rekonstrukce, během které byl pod památkovým dohledem obnoven Vodoléčebný ústav (vystavěn 1902), Říční a sluneční lázně (1903), Sirné a slatinné lázně (1909-1941) a další technické objekty (1909). Hlavním cílem obnovy byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče, které je navrženo na národní kulturní památku.
Jádrem celého prostoru je samotný objekt Vodoléčebného ústavu, v němž se nachází expozice věnovaná třem fenoménům tohoto místa: léčivým silám přírodních zdrojů, hudbě Leoše Janáčka a architektuře Dušana Jurkoviče. Prostor okolo původního bazénu slouží k relaxaci a pořádání kulturních a společenských akcí. Ve vstupním objektu vedle návštěvnického centra je kavárna s posezením na terase.
Zdroj:
